v náboženství nám dnes paní katechetka říkala, o čem bude letošní setkání na Prašivé, taky o sv. Františkovi a o tom, jak nazýval všechno stvoření bratrem či sestrou. A Tobě říkal: sestro Země. To jsem slyšel poprvé a zaujalo mě to.
Kousek cesty ze školy chodím sám a napadlo mě zkusit se podívat kolem sebe jako sv. František. Udělal jsem si to pro sebe jako hru. Říkal jsem si v duchu třeba: „Bratře strome, těšíš se na jaro? Chodím každý den kolem Tebe a až dnes si Tě vlastně poprvé pořádně prohlížím. Jsi velký, máš drsnou kůru a velkou korunu. Díky Tobě mám co dýchat. Jsem rád, že tady rosteš!“ Nejdříve mi to přišlo trochu zvláštní, ale bavilo mě to. Hledal jsem, komu ještě můžu říct bratře nebo sestro. Když jsem došel domů, najednou jsem si uvědomil, kolik jsem toho dnes „uviděl“! Když jsem to pak vyprávěl mamce a taťkovi, líbilo se jim to taky a slíbili jsme si, že si o sv. Františkovi ještě něco přečteme. A že až půjdeme na hory, tak si tu moji hru všichni vyzkoušíme. Moc se na to těším!
Honza